1. díl blogové série: Jak si doma fakt udělat dobrý kafe
Dobrý šálek kávy nezačíná u kávovaru. Ani u mlýnku. Začíná mnohem dřív, a to u rozhodnutí, jakou kávu si vlastně koupíte.
Možná to zní jako samozřejmost, ale právě tady dělá mnoho lidí první chybu. Berou první kávu, která „vypadá dobře", je v akci, nebo má na obalu napsané magická slova „silná chuť" a „100 % arabika". Jenže tahle označení sama o sobě neznamenají skoro nic.
Ve světě kávy platí jedno jednoduché pravidlo: čím víc víte o kávě, kterou pijete, tím líp ji dokážete připravit. A čím méně informací máte, tím spíš pijete průměr maskovaný jako „prémiový zážitek".
Tak si pojďme rozebrat, co vlastně znamená „dobře si vybrat".
1. Arabika není záruka
„100 % arabika" je nejčastější označení na běžných obalech. Pro většinu lidí automatická záruka kvality a dobré kávy. Jenže arabika není punc kvality, ale druh rostliny – konkrétně kávovník arabský (Coffea arabica).
A stejně jako „100 % hrozny" na víně vám toho o chuti moc neřekne, ani „100 % arabika" vám neřekne, jak bude káva ve skutečnosti chutnat.
Arabika z Etiopie chutná úplně jinak než arabika z Brazílie. Ta etiopská bude květinová, citrusová, někdy až divoko-ovocná. Ta brazilská spíš připomíná ořechy, kakao, někdy med. A kolumbijská? Jemnější, karamelová, příjemně vyvážená.
To je pořád ta samá rostlina. Akorát roste jinde, jinak se o ni starají, jinak se zpracovává. Dobrá káva vám tohle všechno řekne. Ne nějaké marketingové rozumy o „intenzitě". Řekne vám, odkud je, kdo ji pěstoval, jak se zpracovávala. A z toho už si dokážete udělat obrázek, co čekat.
2. Čerstvost není všechno
Jasně, kupujte čerstvě praženou kávu. To je bezpochyby dobrý tip, ale s jednou důležitou poznámkou.
Příliš čerstvá káva může být chuťově neklidná. Přímo po pražení se v ní uvolňuje oxid uhličitý, který ovlivňuje extrakci a výslednou chuť. Espresso může chutnat ostře a nevyrovnaně.
Nejlepší je počkat si zhruba týden po pražení. Pak je káva v pohodě, stabilní, ukáže vám, co v ní je. A vydrží vám dobrá ještě další měsíce, když s ní budete zacházet rozumně.
3. Zajímejte se, odkud je
Tohle je možná nejdůležitější rada: kupte si kávu, která má příběh.
A tím nemyslíme nějaké „praženo s láskou" nebo „tradiční receptura". Ale konkrétní informace. Odkud je, kdo ji pěstoval, jak se zpracovávala. U fakt dobré kávy někdy znáte dokonce jméno farmáře.
Není to snobismus. Je to praktické. Když víte, co pijete, můžete si to příště zase koupit. Nebo naopak vyhnout tomu, co vám nechutnalo.
4. Pražení rozhoduje
Pražení není jen „tmavé" nebo „světlé". Je to umění. Dobrý pražič se snaží z kávy dostat to nejlepší, ne ji spálit do mrtva.
Světlé pražení nechá vyniknout původní chuť kávy – ideální na filtr. Střední je univerzálnější, funguje i na espresso.
Tmavé? Tady si dejte pozor. Pokud jsou zrna lesklá, pravděpodobně už je v nich všechno spálené. A někdy se káva přepražuje schválně, aby zakryla, že suroviny nejsou úplně top.
Není to rocket science
Dobrá káva opravdu není žádná věda. Stačí pár základních věcí:
- Nekupujte podle sloganů, ale podle konkrétních informací
- Dejte kávě týden po pražení, ať si sedne
- Zajímejte se, odkud je a jak se zpracovávala
Když tohle dodržíte, budete pít kávu, která má smysl. Ne jen horkou hnědou vodu s kofeinem.
Příště si povíme, co s kávou dělat doma, aby nevyčichla dřív, než ji stihnete vypít. Protože i ta nejlepší káva může snadno přijít vniveč, když nevíte, jak ji skladovat.